14. Sabbakāmittheragāthā
453.
‘‘Dvipādakoyaṃ asuci, duggandho parihīrati [pariharati (ka.)];
Nānākuṇapaparipūro, vissavanto tato tato.
454.
‘‘Migaṃ nilīnaṃ kūṭena, baḷiseneva ambujaṃ;
Vānaraṃ viya lepena, bādhayanti puthujjanaṃ.
455.
‘‘Rūpā saddā rasā gandhā, phoṭṭhabbā ca manoramā;
Pañca kāmaguṇā ete, itthirūpasmi dissare.
456.
‘‘Ye etā upasevanti, rattacittā puthujjanā;
Vaḍḍhenti kaṭasiṃ ghoraṃ, ācinanti punabbhavaṃ.
457.
‘‘Yo cetā parivajjeti, sappasseva padā siro;
Somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattati.
458.
‘‘Kāmesvādīnavaṃ disvā, nekkhammaṃ daṭṭhu khemato;
Nissaṭo sabbakāmehi, patto me āsavakkhayo’’ti.
… Sabbakāmitthero….
Chakkanipāto niṭṭhito.
Tatruddānaṃ –
Uruveḷakassapo ca, thero tekicchakāri ca;
Mahānāgo ca kullo ca, mālukyo [māluto (sī. ka.), māluṅkyo (syā.)] sappadāsako.
Kātiyāno migajālo, jento sumanasavhayo;
Nhātamuni brahmadatto, sirimaṇḍo sabbakāmī ca;
Gāthāyo caturāsīti, therā cettha catuddasāti.