經號:   
   (SN.12.12 更新)
相應部12相應12經/摩利亞帕辜那經(因緣相應/因緣篇/修多羅)(莊春江譯)[SA.372]
  住在舍衛城……(中略)。
  「比丘們!有這四種食:為了已生成眾生的存續,或為了求出生者的資助。哪四種?或粗或細的物質食物,第二、,第三、意思,第四、。比丘們!這些是四種食:為了已生成眾生的存續,或為了求出生者的資助。」
  在這麼說時,尊者摩利亞帕辜那世尊說這個:
  「大德!誰吃識食呢?」
  「不適當的問題。」世尊說。
  「我不說『他吃』,而如果我說『他吃』,在那種情況下,那會是適當的問題:『大德!誰吃呢?』但我不說這個。
  當不說這個時,凡如果這麼問我:『大德!識食是為了什麼呢?』這是適當的問題。在那種情況下,適當的解答是:『識食是未來再有的出生之緣:在那位已生成者存在時六處存在;以六處為緣有觸(而觸存在)。』」
  「大德!誰觸呢?」
  「不適當的問題。」世尊說。
  「我不說『他觸』,而如果我說『他觸』,在那種情況下,那會是適當的問題:『大德!誰觸呢?』但我不說這個。
  當不說這個時,凡如果這麼問我:『大德!以什麼為緣有觸呢?』這是適當的問題。在那種情況下,適當的解答是:『以六處為緣有觸;以觸為緣有受。』」
  「大德!誰感受呢?」
  「不適當的問題。」世尊說。
  「我不說『他感受』,而如果我說『他感受』,在那種情況下,那會是適當的問題:『大德!誰感受呢?』但我不說這個。
  當不說這個時,凡如果這麼問我:『大德!以什麼為緣有受呢?』這是適當的問題。在那種情況下,適當的解答是:『以觸為緣有受;以受為緣有渴愛。』」
  「大德!誰渴愛?」
  「不適當的問題。」世尊說。
  「我不說『他渴愛』,而如果我說『他渴愛』,在那種情況下,那會是適當的問題:『大德!誰渴愛呢?』但我不說這個。
  當不說這個時,凡如果這麼問我:『大德!以什麼為緣有渴愛呢?』這是適當的問題。在那種情況下,適當的解答是:『以受為緣有渴愛;以渴愛為緣有取。』」
  「大德!誰執取呢?」
  「不適當的問題。」世尊說。
  「我不說『他執取』,而如果我說『他執取』,在那種情況下,那會是適當的問題:『大德!誰執取呢?』但我不說這個。
  當不說這個時,凡如果這麼問我:『大德!以什麼為緣有取呢?』這是適當的問題。在那種情況下,適當的解答是:『以渴愛為緣有取;以取為緣有有……(中略)這樣是這整個苦蘊
  帕辜那!但就以六觸處無餘褪去與滅有觸滅(而觸滅存在);以觸滅有受滅;以受滅有渴愛滅;以渴愛滅有取滅;以取滅有有滅;以有滅有生滅;以生滅而老、死、愁、悲、苦、憂、絕望被滅,這樣是這整個苦蘊的。』」
SN.12.12/(2). Moḷiyaphaggunasuttaṃ
   12. Sāvatthiyaṃ viharati …pe… “cattārome bhikkhave, āhārā bhūtānaṃ vā sattānaṃ ṭhitiyā sambhavesīnaṃ vā anuggahāya. Katame cattāro? Kabaḷīkāro āhāro – oḷāriko vā sukhumo vā, phasso dutiyo, manosañcetanā tatiyā, viññāṇaṃ catutthaṃ. Ime kho, bhikkhave, cattāro āhārā bhūtānaṃ vā sattānaṃ ṭhitiyā sambhavesīnaṃ vā anuggahāyā”ti.
   Evaṃ vutte, āyasmā moḷiyaphagguno bhagavantaṃ etadavoca– “ko nu kho, bhante, viññāṇāhāraṃ āhāretī”ti? “No kallo pañho”ti bhagavā avoca– “‘āhāretī’ti ahaṃ na vadāmi. ‘Āhāretī’ti cāhaṃ vadeyyaṃ, tatrassa kallo pañho– ‘ko nu kho, bhante, āhāretī’ti Evaṃ cāhaṃ na vadāmi. Evaṃ maṃ avadantaṃ yo evaṃ puccheyya– ‘kissa nu kho, bhante, viññāṇāhāro’ti, esa kallo pañho. Tatra kallaṃ veyyākaraṇaṃ– ‘viññāṇāhāro āyatiṃ punabbhavābhinibbattiyā paccayo, tasmiṃ bhūte sati saḷāyatanaṃ, saḷāyatanapaccayā phasso’”ti.
   “Ko nu kho, bhante, phusatī”ti? “No kallo pañho”ti bhagavā avoca– “‘phusatī’ti ahaṃ na vadāmi. ‘Phusatī’ti cāhaṃ vadeyyaṃ, tatrassa kallo pañho– ‘ko nu kho, bhante, phusatī’ti? Evaṃ cāhaṃ na vadāmi. Evaṃ maṃ avadantaṃ yo evaṃ puccheyya– ‘kiṃpaccayā nu kho, bhante, phasso’ti, esa kallo pañho. Tatra kallaṃ veyyākaraṇaṃ– ‘saḷāyatanapaccayā phasso, phassapaccayā vedanā’”ti.
   “Ko nu kho, bhante, vedayatī”ti? “No kallo pañho”ti bhagavā avoca– “‘vedayatī’ti ahaṃ na vadāmi. ‘Vedayatī’ti cāhaṃ vadeyyaṃ, tatrassa kallo pañho– ‘ko nu kho, bhante, vedayatī’ti? Evaṃ cāhaṃ na vadāmi. Evaṃ maṃ avadantaṃ yo evaṃ puccheyya– ‘kiṃpaccayā nu kho, bhante, vedanā’ti, esa kallo pañho. Tatra kallaṃ veyyākaraṇaṃ– ‘phassapaccayā vedanā, vedanāpaccayā taṇhā’”ti.
   “Ko nu kho, bhante, tasatī”ti? “No kallo pañho”ti bhagavā avoca – “‘tasatī’ti ahaṃ na vadāmi ‘Tasatī’ti cāhaṃ vadeyyaṃ, tatrassa kallo pañho– ‘ko nu kho, bhante, tasatī’ti? Evaṃ cāhaṃ na vadāmi. Evaṃ maṃ avadantaṃ yo evaṃ puccheyya– ‘kiṃpaccayā nu kho, bhante, taṇhā’ti, esa kallo pañho. Tatra kallaṃ veyyākaraṇaṃ– ‘vedanāpaccayā taṇhā, taṇhāpaccayā upādānan’”ti.
   “Ko nu kho, bhante, upādiyatī”ti? “No kallo pañho”ti bhagavā avoca– “‘upādiyatī’ti ahaṃ na vadāmi. ‘Upādiyatī’ti cāhaṃ vadeyyaṃ, tatrassa kallo pañho– ‘ko nu kho, bhante, upādiyatī’ti? Evaṃ cāhaṃ na vadāmi. Evaṃ maṃ avadantaṃ yo evaṃ puccheyya– ‘kiṃpaccayā nu kho, bhante, upādānan’ti, esa kallo pañho. Tatra kallaṃ veyyākaraṇaṃ – ‘taṇhāpaccayā upādānaṃ; upādānapaccayā bhavo’ti …pe… evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa samudayo hoti.
   “Channaṃ tveva, phagguna, phassāyatanānaṃ asesavirāganirodhā phassanirodho; phassanirodhā vedanānirodho; vedanānirodhā taṇhānirodho; taṇhānirodhā upādānanirodho; upādānanirodhā bhavanirodho; bhavanirodhā jātinirodho; jātinirodhā jarāmaraṇaṃ sokaparidevadukkhadomanassupāyāsā nirujjhanti. Evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa nirodho hotī”ti. Dutiyaṃ.
漢巴經文比對(莊春江作):
  「頗求那(SA.372);牟利破群㝹(MA.23);牟犁破群那(MA.193)」,南傳作「摩利亞帕辜那」(moḷiyaphagguno)。按:《顯揚真義》說,摩利被叫做髮髻,當他為在家者時有個大[髮髻]而起的稱呼,出了家仍以此名稱呼,他後來還俗了,參看MA.23。
  「有食識者(SA.372)」,南傳作「某人食用」(‘āhāretī’ti,原義為「他食用」),菩提比丘長老英譯為「某人消耗(吃)」(One consumes),並解說這裡的「某人」隱喻「真我」(self)。按:《顯揚真義》以「我不說『任何眾生或個人(補特伽羅)吃』」(ahaṃ koci satto vā puggalo vā āhāretīti na vadāmi)解說。
  「為誰觸(SA.372)」,南傳作「誰觸呢」(Ko nu kho……phusatīti),菩提比丘長老英譯為「誰作接觸」(who makes contact)。按:南傳經文的「觸」(phusati)為動詞,十二緣起支的「觸」(phassa)為名詞。