相應部11相應22經/醜陋經(帝釋相應/有偈篇/祇夜)(莊春江譯)[SA.1107, AA.45.5]
在舍衛城祇樹林。
在那裡……(中略)說這個:
「
比丘們!從前,某位醜陋、矮小的
夜叉坐在天帝釋的座位上。
比丘們!在那裡,三十三天天神們譏嫌、不滿、責難:『實在
不可思議啊,
先生!實在
未曾有啊,先生!這位醜陋、矮小的夜叉坐在天帝釋的座位上。』
比丘們!三十三天天神們如是如是譏嫌、不滿、責難,那位夜叉如是如是變成更英俊的同時也更好看的與更端正的。
比丘們!那時,三十三天天神們去見天帝釋。抵達後,對天帝釋說這個:『
親愛的先生!這裡,某位醜陋、矮小的夜叉坐在你的天帝釋座位上。親愛的先生!在那裡,三十三天天神們譏嫌、不滿、責難:「實在不可思議啊,先生!實在未曾有啊,先生!這位醜陋、矮小的夜叉坐在天帝釋的座位上。」親愛的先生!三十三天天神們如是如是譏嫌、不滿、責難,那位夜叉如是如是變成更英俊的同時也更好看的與更端正的。』
『親愛的先生們!那位當然必將是
食憤怒之夜叉。』
比丘們!那時,天帝釋去見那位食憤怒之夜叉。抵達後,置(作)上衣到一邊肩膀、右膝蓋觸地、向那位食憤怒之夜叉合掌鞠躬後,告知名字三次:『親愛的先生!我是天帝釋,親愛的先生!我是天帝釋。』
比丘們!天帝釋如是如是告知名字,那位食憤怒之夜叉如是如是變成更醜陋的同時也更矮小的;變成更醜陋的同時也更矮小的後,就在那裡消失。
比丘們!那時,天帝釋坐在自己的位子後,安撫著三十三天天神們,在那時說這些
偈頌:
『我是心不易被惱害者,
以轉起的不易誘惑者,
我確實長久不生氣,憤怒不在我中住立。
生氣的我不說粗暴的,並且我不會稱讚[我的]
諸法,
我抑止自己,是自己利益的看見者。』」
SN.11.22/(2). Dubbaṇṇiyasuttaṃ
268. Sāvatthiyaṃ jetavane. Tatra kho …pe… etadavoca– “bhūtapubbaṃ, bhikkhave, aññataro yakkho dubbaṇṇo okoṭimako sakkassa devānamindassa āsane nisinno ahosi. Tatra sudaṃ, bhikkhave, devā tāvatiṃsā ujjhāyanti khiyyanti vipācenti– ‘acchariyaṃ vata bho, abbhutaṃ vata, bho! Ayaṃ yakkho dubbaṇṇo okoṭimako sakkassa devānamindassa āsane nisinno’”ti! Yathā yathā kho, bhikkhave, devā tāvatiṃsā ujjhāyanti khiyyanti vipācenti, tathā tathā so yakkho abhirūpataro ceva hoti dassanīyataro ca pāsādikataro ca.
“Atha kho, bhikkhave, devā tāvatiṃsā yena sakko devānamindo tenupasaṅkamiṃsu; upasaṅkamitvā sakkaṃ devānamindaṃ etadavocuṃ– ‘idha te, mārisa, aññataro yakkho dubbaṇṇo okoṭimako sakkassa devānamindassa āsane nisinno. Tatra sudaṃ, mārisa, devā tāvatiṃsā ujjhāyanti khiyyanti vipācenti– acchariyaṃ vata, bho, abbhutaṃ vata, bho! Ayaṃ yakkho dubbaṇṇo okoṭimako sakkassa devānamindassa āsane nisinnoti. Yathā yathā kho, mārisa, devā ujjhāyanti khiyyanti vipācenti, tathā tathā so yakkho abhirūpataro ceva hoti dassanīyataro ca pāsādikataro cāti. So hi nūna, mārisa, kodhabhakkho yakkho bhavissatī’”ti.
“Atha kho, bhikkhave, sakko devānamindo yena so kodhabhakkho yakkho tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā dakkhiṇajāṇumaṇḍalaṃ pathaviyaṃ nihantvā yena so kodhabhakkho yakkho tenañjaliṃ paṇāmetvā tikkhattuṃ nāmaṃ sāveti– ‘sakkohaṃ mārisa, devānamindo, sakkohaṃ, mārisa, devānamindo’ti. Yathā yathā kho, bhikkhave, sakko devānamindo nāmaṃ sāvesi, tathā tathā so yakkho dubbaṇṇataro ceva ahosi okoṭimakataro ca. Dubbaṇṇataro ceva hutvā okoṭimakataro ca tatthevantaradhāyī”ti. Atha kho, bhikkhave, sakko devānamindo sake āsane nisīditvā deve tāvatiṃse anunayamāno tāyaṃ velāyaṃ imā gāthāyo abhāsi–
“Na sūpahatacittomhi, nāvattena suvānayo;
Na vo cirāhaṃ kujjhāmi, kodho mayi nāvatiṭṭhati.
“Kuddhāhaṃ na pharusaṃ brūmi, na ca dhammāni kittaye;
Sanniggaṇhāmi attānaṃ, sampassaṃ atthamattano”ti.
漢巴經文比對(莊春江作):
「瞋恚對治鬼(SA.1107);神妙之鬼(AA)」,南傳作「食憤怒之夜叉」(kodhabhakkho yakkho,逐字譯為「憤怒+食的-夜叉」),菩提比丘長老英譯為「食憤怒之夜叉」(the anger-eating yakkha)。按:《顯揚真義》說,他是一位色界的梵天眾,聽說天帝釋具備忍辱力,聽了後為考察而來(vīmaṃsanatthaṃ āgato),而且懷惡意夜叉(avaruddhakayakkhā)不可能進入像這樣有守護布置的地方。
「善法(AA.45.5)」,南傳作「諸法」(dhammāni),菩提比丘長老英譯為「德行」(virtues),並解說這裡的「dhammāni(一般譯為「法」)」是「指個人德行,非精神的教義(教導)(法)」,在《本生經》V172/221中就是這樣的用法。
「以轉起的」(āvattena),菩提比丘長老英譯為「憤怒之輪」(anger's whirl)。按:《顯揚真義》以「以憤怒轉起的」(kodhāvattena)、「因憤怒控制而轉」(kodhavase vattetuṃ) 解說。