雜阿含535經
北傳:雜阿含535經 南傳:相應部52相應2經 關涉主題:教理/四念住的內容‧實踐/一乘道(一道) (03/29/2024 21:57:33.美西時間更新)
雜阿含535經[正聞本1610經/佛光本534經](阿那律相應/雜因誦/弟子記說)(莊春江標點)
  如是我聞
  一時住舍衛國祇樹給孤獨園。
  爾時,尊者阿那律住松林精舍。
  時,尊者大目犍連住跋祇聚落失收摩羅山恐怖稠林禽獸之處。
  時,尊者阿那律獨一靜處,禪思思惟,作是念:
  「有一乘,淨眾生,離憂、悲、、苦,得真如法,所謂四念處,何等為四?身身觀念處,受、心、法法觀念處。
  若於四念處遠離者,於賢聖法遠離;於賢聖法遠離者,於聖道遠離;聖道遠離者,於甘露法遠離;甘露法遠離者,則不能脫生、老、病、死、憂、悲、惱、苦。
  若於四念處信樂者,於聖法信樂;聖法信樂者,於聖道信樂;聖道信樂者,於甘露法信樂;甘露法信樂者,得脫生、老、病、死、憂、悲、惱、苦。」
  爾時,尊者大目揵連知尊者阿那律心之所念,如力士屈伸臂頃,以神通力,於跋祇聚落失收摩羅山恐怖稠林禽獸之處沒,至舍衛城松林精舍尊者阿那律前現,語阿那律言:
  「汝獨一靜處,禪思思惟,作是念:『有一乘道,令眾生清淨,離生、老、病、死、憂、悲、苦、惱,得真如法,所謂四念處,何等為四?身身觀念處,受、心、法法觀念處,若於四念處不樂者,於賢聖法不樂;聖法不樂者,於聖道不樂;不樂聖道者,於甘露法亦不樂;不樂甘露法者,則不能脫生、老、病、死、憂、悲、惱、苦,若於四念處信樂者,樂賢聖法;樂賢聖法者,樂於聖道;樂聖道者,得甘露法;得甘露法者,得脫生、老、病、死、憂、悲、惱、苦。』耶?」
  尊者阿那律語尊者大目揵連言:「如是,如是。」
  尊者大目犍連語尊者阿那律言:「云何名為樂四念處?」
  「尊者大目犍連!若比丘身身觀念處,心緣身,正念住,調伏、止息、寂靜,一心增進;如是受、心、法念處正念住,調伏、止息、寂靜,一心增進,尊者大目犍連!是名比丘樂四念處。」
  時,尊者大目犍連即如其像三昧正受,從舍衛國松林精舍{門}[沒],還至跋祇聚落失收摩羅山恐怖稠林禽獸之處。

相應部52相應2經/獨處經第二(阿那律相應/大篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  那時,獨處、獨坐尊者阿那律這樣心的深思生起:
  「凡任何已錯失四念住者,他們導向苦的完全滅盡的聖道已錯失;凡任何已發動四念住者,他們導向苦的完全滅盡的聖道已發動。」
  那時,尊者大目揵連以心了知尊者阿那律心中的深思後,就猶如有力氣的男子伸直彎曲的手臂,或彎曲伸直的手臂,就像這樣在尊者阿那律的面前出現。
  那時,尊者大目揵連對尊者阿那律說這個:
  「阿那律學友!什麼情形比丘的四念住已被發動呢?」
  「學友!這裡,比丘在自身內的身上隨看身地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後;在外部的身上隨看身地住……(中略)在內外的身上隨看身地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後。
  在自身內的諸受上隨看受地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後;在外部的諸受上隨看受地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後;在內外的諸受上隨看受地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後。
  在自己的心上……(中略)在外部的心上……(中略)在內外的心上隨看心地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後。
  在自己的諸法上……(中略)在外部的諸法上……(中略)在內外的諸法上隨看法地住:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的貪婪、憂後。
  學友!這個情形比丘的四念住已被發動。」

巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.52.2/(2) Dutiyarahogatasuttaṃ
   900. Sāvatthinidānaṃ. Atha kho āyasmato anuruddhassa rahogatassa paṭisallīnassa evaṃ cetaso parivitakko udapādi– “yesaṃ kesañci cattāro satipaṭṭhānā viraddhā, viraddho tesaṃ ariyo maggo sammā dukkhakkhayagāmī; yesaṃ kesañci cattāro satipaṭṭhānā āraddhā, āraddho tesaṃ ariyo maggo sammā dukkhakkhayagāmī”ti.
   Atha kho āyasmā mahāmoggallāno āyasmato anuruddhassa cetasā cetoparivitakkamaññāya– seyyathāpi nāma balavā puriso samiñjitaṃ vā bāhaṃ pasāreyya pasāritaṃ vā bāhaṃ samiñjeyya, evameva– āyasmato anuruddhassa sammukhe pāturahosi.
   Atha kho āyasmā mahāmoggallāno āyasmantaṃ anuruddhaṃ etadavoca– “kittāvatā nu kho, āvuso anuruddha, bhikkhuno cattāro satipaṭṭhānā āraddhā hontī”ti?
   “Idhāvuso bhikkhu ajjhattaṃ kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. Bahiddhā kāye kāyānupassī viharati …pe… ajjhattabahiddhā kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ.
   “Ajjhattaṃ vedanāsu vedanānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. Bahiddhā vedanāsu vedanānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. Ajjhattabahiddhā vedanāsu vedanānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ.
   “Ajjhattaṃ citte …pe… bahiddhā citte …pe… ajjhattabahiddhā citte cittānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ.
   “Ajjhattaṃ dhammesu …pe… bahiddhā dhammesu …pe… ajjhattabahiddhā dhammesu dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. Ettāvatā kho, āvuso, bhikkhuno cattāro satipaṭṭhānā āraddhā hontī”ti. Dutiyaṃ.
南北傳經文比對(莊春江作):