北傳:雜阿含927經, 別譯雜阿含152經 南傳:相應部55相應37經 關涉主題:實踐/信戒施聞慧‧其它/優婆塞的特質 (更新)
雜阿含927經[正聞本13267經/佛光本919經](釋氏相應/道品誦/如來記說)(莊春江標點)
  如是我聞
  一時住迦毗羅衛國尼拘律園中。
  時,有釋種名摩訶男,來詣佛所,稽首佛足,退坐一面,白佛言:
  「世尊!云何名為優婆塞?」
  佛告摩訶男:
  「在家清白,修習淨住,男相成就,作是說言:『我今盡壽歸佛、歸法、歸比丘僧,為優婆塞,證知我!』是名優婆塞。」
  摩訶男白佛言:
  「世尊!云何名為優婆塞信具足?」
  佛告摩訶男:
  「優婆塞者,於如來所,正信為本,堅固難動,諸沙門婆羅門;諸天、魔、梵,及餘世間所不能壞,摩訶男!是名優婆塞信具足。」
  摩訶男白佛言:
  「世尊!云何名優婆塞戒具足。」
  佛告摩訶男:
  「優婆塞離殺生、不與取、邪婬妄語、飲酒,不樂作,摩訶男!是名優婆塞戒具足。」
  摩訶男白佛言:
  「世尊!云何名優婆塞聞具足?」
  佛告摩訶男:
  「優婆塞聞具足者,聞則能持,聞則積集,若佛所說初、中、後善,善義善味純一滿淨梵行清白,悉能受持,摩訶男!是名優婆塞聞具足。」
  摩訶男白佛言:
  「世尊!云何名優婆塞捨具足?」
  佛告摩訶男:
  「優婆塞捨具足者,為慳垢所纏者,心離慳垢,住於非家,修解脫施、勤施、常施、樂捨財物、平等布施,摩訶男!是名優婆塞捨具足。」
  摩訶男白佛言:
  「世尊!云何名優婆塞智慧具足?」
  佛告摩訶男:
  「優婆塞智慧具足者,謂:此苦如實知、此苦如實知、此苦如實知、此苦滅道跡如實知,摩訶男!是名優婆塞[智]慧具足。」
  爾時,釋氏摩訶男聞佛所說,歡喜、隨喜,從坐起,作禮而去。

別譯雜阿含152經(莊春江標點)
  如是我聞
  一時在迦毘羅衛國尼拘陀林。
  時,釋摩男往詣佛所,頂禮佛足,在一面坐,而白佛言:
  「世尊!云何名為優婆塞義?唯願如來為我敷演。」
  佛告釋摩男:
  「在家白衣歸依三寶,以是義故,名優婆塞,汝即其人。」
  時,釋摩男,復白佛言:
  「世尊!云何名優婆塞信?」
  佛告釋摩男:
  「於如來所深生信心,安住信中,終不為彼沙門、婆羅門;若天、若魔、若梵、若人不信所壞,是名優婆塞信。」
  時,釋摩男復白佛言:
  「云何優婆塞戒?」
  佛告釋摩男:
  「不殺、不盜、不婬、不欺、及不飲酒等,是名優婆塞戒。」
  又問:「云何施具足?」
  佛告釋摩男:
  「優婆塞法,應捨慳貪,一切眾生皆悉為彼貪嫉所覆,以是義故,應離慳貪及嫉妒意,生放捨心,躬自施與,無有疲厭,是名施具足。」
  又問:「云何智慧具足?」
  佛告釋摩男:
  「優婆塞如實知苦;如實知苦集;如實知苦滅;如實知苦滅道,知此四諦,決定明了,是名慧具足。」
  佛說是已,諸比丘聞佛所說,歡喜奉行。

相應部55相應37經/摩訶男經(入流相應/大篇/修多羅)(莊春江譯)
  有一次世尊住在釋迦族人的迦毘羅衛城尼拘律園。
  那時,釋迦族人摩訶男去見世尊。抵達後,向世尊問訊後,在一旁坐下。在一旁坐下的釋迦族人摩訶男對世尊說這個:
  「大德!什麼情形是優婆塞?」
  「摩訶男!當已歸依佛、已歸依法、已歸依僧團,摩訶男!這個情形是優婆塞。」
  「大德!又,什麼情形是具足戒的優婆塞?」
  「摩訶男!當優婆塞是離殺生者,是離未給予而取者,是離邪淫者,是離妄語者,是離榖酒、果酒、酒放逸處者時,摩訶男!這個情形是具足戒的優婆塞。」
  「大德!又,什麼情形是具足信的優婆塞?」
  「摩訶男!這裡,優婆塞是有信者,他信如來的:『像這樣,那位世尊……(中略)天-人們的大師佛陀、世尊。』摩訶男!這個情形是具足信的優婆塞。」
  「大德!又,什麼情形是具足施捨的優婆塞?」
  「摩訶男!這裡,優婆塞以離慳垢之心住於在家,是自由施捨者,親手施與者、樂於棄捨者、回應乞求者、樂於布施物均分者,摩訶男!這個情形,優婆塞具足施捨。」
  「大德!又,什麼情形是具足慧的優婆塞?」
  「摩訶男!這裡,優婆塞是有慧者,具備導向生起與滅沒、聖、洞察、導向苦的完全滅盡之慧,摩訶男!這個情形,優婆塞具足慧。」

巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.55.37/(7) Mahānāmasuttaṃ
   1033. Ekaṃ samayaṃ bhagavā sakkesu viharati kapilavatthusmiṃ nigrodhārāme. Atha kho mahānāmo sakko yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho mahānāmo sakko bhagavantaṃ etadavoca–
   “Kittāvatā nu kho, bhante, upāsako hotī”ti? “Yato kho, mahānāma, buddhaṃ saraṇaṃ gato hoti, dhammaṃ saraṇaṃ gato hoti, saṅghaṃ saraṇaṃ gato hoti– ettāvatā kho, mahānāma, upāsako hotī”ti.
   “Kittāvatā pana, bhante, upāsako sīlasampanno hotī”ti? “Yato kho, mahānāma, upāsako pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, surāmerayamajjappamādaṭṭhānā paṭivirato hoti,– ettāvatā kho, mahānāma, upāsako sīlasampanno hotī”ti.
   “Kittāvatā pana, bhante, upāsako saddhāsampanno hotī”ti? “Idha, mahānāma, upāsako saddho hoti, saddahati tathāgatassa bodhiṃ – itipi so bhagavā …pe… satthā devamanussānaṃ buddho bhagavāti. Ettāvatā kho, mahānāma, upāsako saddhāsampanno hotī”ti.
   “Kittāvatā pana, bhante, upāsako cāgasampanno hotī”ti? “Idha, mahānāma, upāsako vigatamalamaccherena cetasā agāraṃ ajjhāvasati muttacāgo payatapāṇi vossaggarato yācayogo dānasaṃvibhāgarato– ettāvatā kho, mahānāma, upāsako cāgasampanno hotī”ti.
   “Kittāvatā pana, bhante, upāsako paññāsampanno hotī”ti? “Idha, mahānāma, upāsako paññavā hoti udayatthagāminiyā paññāya samannāgato ariyāya nibbedhikāya sammā dukkhakkhayagāminiyā– ettāvatā kho, mahānāma, upāsako paññāsampanno hotī”ti. Sattamaṃ.
南北傳經文比對(莊春江作):