雜阿含545經[正聞本1620經/佛光本544經](阿那律相應/雜因誦/弟子記說)(莊春江標點)
如是我聞:
一時,
佛住舍衛國祇樹給孤獨園。
爾時,
尊者阿那律在舍衛國,住松林精舍。
時,尊者阿那律語諸
比丘:
「譬如:大樹生而順下,隨浚、隨輸,若伐其根,樹必當倒,隨所而順下,如是,比丘修
四念處,
長夜順趣、浚輸,向於遠離;順趣、浚輸,向於
出要;順趣、浚輸,向於涅槃。」
尊者阿那律說此經已,諸比丘聞其所說,歡喜奉行。
相應部52相應8經/撒拉拉之小屋經(阿那律相應/大篇/弟子記說)(莊春江譯)
有一次,
尊者阿那律住在舍衛城撒拉拉之小屋。
在那裡,尊者阿那律召喚
比丘們:……(中略)說這個:
「學友們!猶如恒河是傾向東的、斜向東的、坡斜向東的,那時,大群人拿鋤頭、籃子後:『我們將轉(作)這恒河成傾向西的、斜向西的、坡斜向西的。』學友們!你們怎麼想它:是否那個大群人會轉這恒河成傾向西的、斜向西的、坡斜向西的呢?」
「
學友!這確實不是,那是什麼原因?學友!恒河是傾向東的、斜向東的、坡斜向東的,不容易轉成傾向西的、斜向西的、坡斜向西的,還有,大群人最終只有疲勞、苦惱的
分。」
「同樣的,學友們!如果國王,或國王的大臣,或朋友,或同事,或親族,或血親以財富帶來後邀請
修習四念住、
多作四念住的比丘:『喂!來!男子!為何讓這些袈裟耗盡你?為何你實行光頭、鉢?來!還俗後請你在財富上受用與作福德。』學友們!確實,那位修習四念住、多作四念住的比丘,『他放棄學後將還俗。』
這不存在可能性,那是什麼原因?學友們!因為那顆心長久是傾向遠離的、斜向遠離的、坡斜向遠離的,『他確實將還俗。』這不存在可能性。
學友們!而怎樣比丘修習四念住、多作四念住呢?學友!這裡,比丘住於
在身上隨看著身,在受上……(中略)在心上……(中略)住於在諸法上隨看著法:熱心的、正知的、有念的,調伏世間中的
貪婪、憂後,學友!比丘這樣修習四念住、多作四念住。」
巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.52.8/(8) Salaḷāgārasuttaṃ
906. Ekaṃ samayaṃ āyasmā anuruddho sāvatthiyaṃ viharati salaḷāgāre. Tatra kho āyasmā anuruddho bhikkhū āmantesi …pe… etadavoca– “seyyathāpi, āvuso, gaṅgā nadī pācīnaninnā pācīnapoṇā pācīnapabbhārā. Atha mahājanakāyo āgaccheyya kuddālapiṭakaṃ ādāya– ‘mayaṃ imaṃ gaṅgānadiṃ pacchāninnaṃ karissāma pacchāpoṇaṃ pacchāpabbhāran’ti. Taṃ kiṃ maññathāvuso, api nu so mahājanakāyo gaṅgānadiṃ pacchāninnaṃ kareyya pacchāpoṇaṃ pacchāpabbhāran”ti? “No hetaṃ, āvuso”. “Taṃ kissa hetu”? “Gaṅgā, āvuso, nadī pācīnaninnā pācīnapoṇā pācīnapabbhārā. Sā na sukarā pacchāninnaṃ kātuṃ pacchāpoṇaṃ pacchāpabbhāraṃ. Yāvadeva ca pana so mahājanakāyo kilamathassa vighātassa bhāgī assā”ti.
“Evameva kho, āvuso, bhikkhuṃ cattāro satipaṭṭhāne bhāventaṃ cattāro satipaṭṭhāne bahulīkarontaṃ rājāno vā rājamahāmattā vā mittā vā amaccā vā ñātī vā sālohitā vā bhogehi abhihaṭṭhuṃ pavāreyyuṃ– ‘ehambho purisa, kiṃ te ime kāsāvā anudahanti? Kiṃ muṇḍo kapālamanusañcarasi? Ehi hīnāyāvattitvā bhoge ca bhuñjassu puññāni ca karohī’”ti.
“So vata, āvuso, bhikkhu cattāro satipaṭṭhāne bhāvento cattāro satipaṭṭhāne bahulīkaronto sikkhaṃ paccakkhāya hīnāyāvattissatīti– netaṃ ṭhānaṃ vijjati. Taṃ kissa hetu? Yañhi taṃ, āvuso, cittaṃ dīgharattaṃ vivekaninnaṃ vivekapoṇaṃ vivekapabbhāraṃ taṃ vata hīnāyāvattissatīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati. Kathañcāvuso, bhikkhu cattāro satipaṭṭhāne bhāveti, cattāro satipaṭṭhāne bahulīkarotīti? Idhāvuso, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati …pe… vedanāsu …pe… citte …pe… dhammesu dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. Evaṃ kho, āvuso, bhikkhu cattāro satipaṭṭhāne bhāveti, cattāro satipaṭṭhāne bahulīkarotī”ti. Aṭṭhamaṃ.