雜阿含467經[正聞本730經/佛光本466經](受相應/雜因誦/修多羅)(莊春江標點)
如是我聞:
一時,
佛住王舍城迦蘭陀竹園。
爾時,
尊者羅睺羅往詣佛所,
稽首禮足,退住一面,白佛言:
「世尊!云何知、云何見,我
此識身及外境界一切相,得無有
我、
我所見、
我慢繫著使?」
佛告羅睺羅:
「有三受:苦受、樂受、不苦不樂受,觀於樂受而作苦想,觀於苦受作劍刺想,觀不苦不樂受作無常想。若彼
比丘觀於樂受而作苦想,觀於苦受作劍刺想,觀不苦不樂受作無常滅想者,是名正見。」
爾時,世尊即說偈言:
「觀樂作苦想,苦受同劍刺,於不苦不樂,修無常滅想。
是則為比丘,正見成就者,寂滅安樂道,住於最後邊,永離諸煩惱,摧伏眾魔軍。」
佛說此經已,尊者羅睺羅聞佛所說,歡喜奉行。
相應部36相應5經/應該被看作經(受相應/處篇/修多羅)(莊春江譯)
「
比丘們!有這些三受,哪三種?樂受、苦受、不苦不樂受。
比丘們!樂受應該被視(看作)為苦的,苦受應該被視為箭,不苦不樂受應該被視為無常的。
比丘們!對比丘來說,當樂受被視為苦的,苦受被視為箭,不苦不樂受被視為無常的,比丘們!這被稱為:『比丘是正確看見者,他切斷渴愛,破壞結,
從慢的完全止滅作苦的終結。』」
「凡見樂的為苦的,見苦的為箭者,
寂靜的不苦不樂,見它為無常的,
那位正確看見的比丘確實,
遍知受。
遍知受後,
當生成為無
漏者,
住法者以身體的崩解,通曉吠陀者
不來到稱呼。」
巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.36.5/(5) Daṭṭhabbasuttaṃ
253. “Tisso imā, bhikkhave, vedanā. Katamā tisso? Sukhā vedanā, dukkhā vedanā, adukkhamasukhā vedanā. Sukhā, bhikkhave, vedanā dukkhato daṭṭhabbā, dukkhā vedanā sallato daṭṭhabbā, adukkhamasukhā vedanā aniccato daṭṭhabbā. Yato kho, bhikkhave, bhikkhuno sukhā vedanā dukkhato diṭṭhā hoti, dukkhā vedanā sallato diṭṭhā hoti, adukkhamasukhā vedanā aniccato diṭṭhā hoti ayaṃ vuccati, bhikkhave, ‘bhikkhu sammaddaso acchecchi taṇhaṃ, vivattayi saṃyojanaṃ, sammā mānābhisamayā antamakāsi dukkhassā’”ti.
“Yo sukhaṃ dukkhato adda, dukkhamaddakkhi sallato;
Adukkhamasukhaṃ santaṃ, addakkhi naṃ aniccato.
“Sa ve sammaddaso bhikkhu, parijānāti vedanā;
So vedanā pariññāya, diṭṭhe dhamme anāsavo.
Kāyassa bhedā dhammaṭṭho, saṅkhyaṃ nopeti vedagū”ti. Pañcamaṃ.