北傳:雜阿含168經 南傳:相應部24相應9-18經 關涉主題:觀念/十四無記 (更新)
雜阿含168經[正聞本1866-1868經/佛光本170經](見相應/五陰誦/弟子記說)(莊春江標點)
  如是我聞
  一時住舍衛國祇樹給孤獨園。
  爾時,世尊告諸比丘
  「何所有故,何所起,何所繫著,何所見我,令諸眾生作如是見、如是說:『我世間常世間無常,世間常無常,世間非常非無常,世有邊,世無邊,世有邊無邊,世非有邊非無邊,命即是身,命異身異,如來死後有,如來死後無,如來死後有無,如來死後非有非無。』?」
  諸比丘白佛:「世尊是法根、法眼、法依……。」
  如是廣說,次第如上三經。

相應部24相應9經/常恆之見經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『世界是常恆的。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」
  「比丘們!在有色時,執取色後,執著色後,這樣的見生起:『世界是常恆的。』
  在有受時……(中略)在有想時……在有諸行時……在有識時,執取識後,執著識後,這樣的見生起:『世界是常恆的。』
  比丘們!你們怎麼想它:色是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)變易法,是否不執取它後,這樣的見會生起:『世界是常恆的。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「受……想……諸行……識是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『世界是常恆的。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「凡這個所見、所聞、所覺、所識、所得、所遍求、被意所隨行都是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」
  「那麼,凡為無常的,那是苦的或樂的?」
  「苦的,大德!」
  「而凡為無常、苦、變易法,是否不執取它後,這樣的見會生起:『世界是常恆的。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「比丘們!當聖弟子在這些地方捨斷懷疑,捨斷苦的懷疑……(中略)捨斷導向苦滅道跡的懷疑,比丘們!這位聖弟子被稱為入流者、不墮惡趣法者、決定者正覺為彼岸者。」

相應部24相應10經/非常恆之見經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『世界是非常恆的。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」
  「比丘們!當有色時……(中略)。」……
  「識是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『世界是非常恆的。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「凡這個所見、所聞、所覺、所識、所得、所遍求、被意所隨行都是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『世界是非常恆的。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「比丘們!當聖弟子在這些地方捨斷困惑,捨斷苦的困惑……(中略)捨斷導向苦滅道跡的困惑,比丘們!這位聖弟子被稱為入流者、不墮惡趣法者、決定者正覺為彼岸者。」

相應部24相應11經/有邊經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『世界是有邊的。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應12經/無邊經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『世界是無邊的。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應13經/命即是身體經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『命即是身體。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應14經/命是一身體是另一經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『命是一身體是另一。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應15經/如來存在經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『死後如來存在。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應16經/死後如來不存在經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『死後如來不存在。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應17經/死後如來存在且不存在經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『死後如來存在且不存在。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」……
  「……決定以正覺為彼岸的入流者聖弟子。」

相應部24相應18經/死後如來既非存在也非不存在經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『死後如來既非存在也非不存在。』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」
  「比丘們!在有色時,執取色後,執著色後,這樣的見生起:『死後如來既非存在也非不存在。』……(中略)
  比丘們!你們怎麼想它:色是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)變易法,是否不執取它後,這樣的見會生起:『死後如來既非存在也非不存在。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「凡這個所見、所聞、所覺、所識、所得、所遍求、被意所隨行都是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」
  「那麼,凡為無常的,那是苦的或樂的?」
  「苦的,大德!」
  「而凡為無常、苦、變易法,是否不執取它後,這樣的見會生起:『死後如來既非存在也非不存在。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「比丘們!當聖弟子在這些地方捨斷困惑,捨斷苦的困惑,捨斷苦集的困惑,捨斷苦滅的困惑,捨斷導向苦滅道跡的困惑,比丘們!這位聖弟子被稱為入流者、不墮惡趣法者、決定者正覺為彼岸者。」
  入流品十八則解說終了,其攝頌
  「風、這是我的,彼-我、我的不會存在,
   沒有、作者與因,以大見為第八。
   世界是常恆的,以及非常恆的與有邊,
   無邊與命即是身體,以及命是一身體是另一。
   死後如來存在,死後如來不存在,
   [死後如來存在且不存在,]死後如來既非存在也非不存在。」

巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.24.9/(9). Sassatadiṭṭhisuttaṃ
   214. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘sassato loko’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘sassato loko’ti. Vedanāya sati …pe… saññāya sati… saṅkhāresu sati… viññāṇe sati, viññāṇaṃ upādāya, viññāṇaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘sassato loko’”ti.
   “Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘sassato loko’ti? “No hetaṃ, bhante”. “Vedanā saññā… saṅkhārā… viññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘sassato loko’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Yampidaṃ diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ viññātaṃ pattaṃ pariyesitaṃ anuvicaritaṃ manasā tampi niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vā taṃ sukhaṃ vā”ti? “Dukkhaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘sassato loko’”ti? “No hetaṃ, bhante”.
   “Yato kho, bhikkhave, ariyasāvakassa imesu ca ṭhānesu kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhepissa kaṅkhā pahīnā hoti …pe… dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāyapissa kaṅkhā pahīnā hoti– ayaṃ vuccati, bhikkhave, ariyasāvako sotāpanno avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano”ti. Navamaṃ.

SN.24.10/(10) Asassatadiṭṭhisuttaṃ
   215. Sāvatthinidānaṃ “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘asassato loko’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati …pe… viññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– asassato lokoti? “No hetaṃ, bhante”. “Yampidaṃ diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ viññātaṃ pattaṃ pariyesitaṃ anuvicaritaṃ manasā tampi niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘asassato loko’”ti? “No hetaṃ, bhante”.
   “Yato kho, bhikkhave, ariyasāvakassa imesu ca ṭhānesu kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhepissa kaṅkhā pahīnā hoti …pe… dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāyapissa kaṅkhā pahīnā hoti– ayaṃ vuccati, bhikkhave, ariyasāvako sotāpanno avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano”ti. Dasamaṃ.

SN.24.11/(11) Antavāsuttaṃ
   216. Sāvatthinidānaṃ “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘antavā loko’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Ekādasamaṃ.

SN.24.12/(12) Anantavāsuttaṃ
   217. Sāvatthinidānaṃ “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘anantavā loko’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Dvādasamaṃ.

SN.24.13/(13) Taṃjīvaṃtaṃsarīraṃsuttaṃ
   218. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘taṃ jīvaṃ taṃ sarīran’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Terasamaṃ.

SN.24.14/(14) Aññaṃjīvaṃ-aññaṃsarīraṃsuttaṃ
   219. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīran’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Cuddasamaṃ.

SN.24.15/(15) Hotitathāgatosuttaṃ
   220. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Pannarasamaṃ.

SN.24.16/(16) Nahotitathāgatosuttaṃ
   221. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Soḷasamaṃ.

SN.24.17/(17) Hoticanacahotitathāgatosuttaṃ
   222.Sāvatthinidānaṃ “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… niyato sambodhiparāyano”ti. Sattarasamaṃ.

SN.24.18/(18) Nevahotinanahotitathāgatosuttaṃ
   223. Sāvatthinidānaṃ “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti …pe…
   “Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Yampidaṃ diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ viññātaṃ pattaṃ pariyesitaṃ anuvicaritaṃ manasā tampi niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vā taṃ sukhaṃ vā”ti? “Dukkhaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? “No hetaṃ, bhante”.
   “Yato kho, bhikkhave, ariyasāvakassa imesu ca ṭhānesu kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhepissa kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhasamudayepissa kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhanirodhepissa kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāyapissa kaṅkhā pahīnā hoti– ayaṃ vuccati, bhikkhave, ariyasāvako sotāpanno avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano”ti. Aṭṭhārasamaṃ
   Sotāpattivaggo.
   Aṭṭhārasaveyyākaraṇaṃ niṭṭhitaṃ.
   Tassuddānaṃ–
   Vātaṃ etaṃ mama, so attā no ca me siyā;
   Natthi karoto hetu ca, mahādiṭṭhena aṭṭhamaṃ.
   Sassato loko ca, asassato ca antavā ca;
   Anantavā ca taṃ jīvaṃ taṃ sarīranti.
   Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīranti ca.
   Hoti tathāgato paraṃ maraṇāti;
   Na hoti tathāgato paraṃ maraṇāti.
   Neva hoti na na hoti tathāgato paraṃ maraṇāti.
南北傳經文比對(莊春江作):
  「世間常……如來死後非有非無。」為「十四無記」,南傳作「十無記」(ten undeclared points)(「無記;不記說」)。