北傳:雜阿含162經 南傳:相應部24相應6經 關涉主題:其它/迦葉的道德否定 (更新)
雜阿含162經[正聞本1848-1850經/佛光本164經](見相應/五陰誦/弟子記說)(莊春江標點)
  如是我聞
  一時住舍衛國祇樹給孤獨園。
  爾時,世尊告諸比丘
  「何所有故,何所起,何所繫著,何所見我,令諸眾生作如是見、如是說:『作、教作,斷、教斷,煮、教煮,殺、教殺,害眾生,盜他財,行邪婬,知言妄語,飲酒,穿牆斷鎖、偷奪,復道害村、害城、害人民,以極利劍輪{鈆}[剬]割、斫截作大肉聚,作如是學,彼非惡因緣亦非招惡;於恆水南殺害而去,恆水北作大會而來,彼非因緣福、惡,亦非招福、惡;惠施,調伏,護持,行利,同利,於此所作,亦非作福。』?」
  諸比丘白佛:「世尊是法根、法眼、法依……。」
  如是廣說,次第如上三經。

相應部24相應6經/作經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
  起源於舍衛城。
  「比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『作者、使他作者,切斷者、使他切斷者,折磨者、使他折磨者,造成悲傷者、使他造成悲傷者,造成疲勞者、使他造成疲勞者,造成悸動者、使他造成悸動者,殺生者,未給予而取者、入侵人家者、奪取(搬運)掠奪物者、作盜匪者、攔路搶劫者,通姦(走入)他人的妻子者,說虛妄者:無惡被作,如果以剃刀輪周邊使在這大地上的生類轉成一肉聚、一肉堆,從那個因由沒有惡的沒有惡的傳來;如果走在恒河南岸,殺者、使他殺者,切斷者、使他切斷者,折磨者、使他折磨者,從那個因由沒有惡的,沒有惡的傳來;如果走在恒河北岸,施與者、使他施與者,祭祀者、使他祭祀者,從那個因由沒有福德,沒有福德的傳來;以布施,以調御,以抑制,以真實所言的,從那個因由沒有福德,沒有福德的傳來。[DN.2, 166段]』呢?」
  「大德!我們的法以世尊為根本……(中略)。」
  「比丘們!在有色時,執取色後,執著色後,這樣的見生起:『作者、使他作者……(中略)沒有福德,沒有福德的傳來。』
  在有受時……(中略)在有想時……在有諸行時……在有識時,執取識後,執著識後,這樣的見生起:『作者、使他作者……(中略)沒有福德,沒有福德的傳來。』
  比丘們!你們怎麼想它:色是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『作者……(中略)沒有福德,沒有福德的傳來。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「受……想……諸行……識是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『作者……(中略)沒有福德,沒有福德的傳來。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「凡這個所見、所聞、所覺、所識、所得、所遍求、被意所隨行都是常的,或是無常的?」
  「無常的,大德!」……
  「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『作者……(中略)沒有福德,沒有福德的傳來。』呢?」
  「大德!這確實不是。」
  「比丘們!當聖弟子在這些地方捨斷懷疑,捨斷苦的懷疑……(中略)捨斷導向苦滅道跡的懷疑,比丘們!這位聖弟子被稱為入流者、不墮惡趣法者、決定者正覺為彼岸者。」

巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.24.6/(6). Karotosuttaṃ
   211. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘karoto kārayato chindato chedāpayato pacato pācāpayato socato socāpayato kilamato kilamāpayato phandato phandāpayato pāṇamatipātayato adinnaṃ ādiyato sandhiṃ chindato nillopaṃ harato ekāgārikaṃ karoto paripanthe tiṭṭhato paradāraṃ gacchato musā bhaṇato karoto na karīyati pāpaṃ. Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekamaṃsakhalaṃ ekamaṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. Dakkhiṇaṃ cepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya; hananto ghātento chindanto chedāpento pacanto pācento, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. Uttaraṃ cepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya; dadanto dāpento yajanto yajāpento, natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo. Dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ natthi puññassa āgamo’”ti. Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘karoto kārayato …pe… natthi puññaṃ natthi puññassa āgamo’ti. Vedanāya sati …pe… saññāya sati… saṅkhāresu sati… viññāṇe sati, viññāṇaṃ upādāya, viññāṇaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘karoto kārayato …pe… natthi puññaṃ natthi puññassa āgamo’”ti.
   “Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘karoto …pe… natthi puññaṃ natthi puññassa āgamo”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Vedanā… saññā… saṅkhārā… viññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘karoto kārayato …pe… natthi puññaṃ natthi puññassa āgamo’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Yampidaṃ diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ viññātaṃ pattaṃ pariyesitaṃ anuvicaritaṃ manasā tampi niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘karoto kārayato …pe… natthi puññaṃ natthi puññassa āgamo’”ti? “No hetaṃ, bhante”.
   “Yato kho, bhikkhave, ariyasāvakassa imesu ca ṭhānesu kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhepissa kaṅkhā pahīnā hoti …pe… dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāyapissa kaṅkhā pahīnā hoti– ayaṃ vuccati, bhikkhave, ariyasāvako sotāpanno avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano”ti. Chaṭṭhaṃ.
南北傳經文比對(莊春江作):
  「彼非惡因緣」,南傳作「從那個因由沒有惡的」(natthi tatonidānaṃ pāpaṃ),菩提比丘長老英譯為「因此而無惡的」(because of this there would be no evil)。
  「亦非招惡」,南傳作「沒有惡的傳來」(natthi pāpassa āgamo),菩提比丘長老英譯為「以及無惡的結果」(and no outcome of evil)。
  「護持」,南傳作「依抑制」(saṃyamena),菩提比丘長老英譯為「依自我控制;以自我控制」(by self-control)。按:《顯揚真義》以「戒(德行)的抑制」(sīlasaṃyamena)解說。