雜阿含152經[正聞本1818-1820經/佛光本154經](見相應/五陰誦/弟子記說)(莊春江標點)
如是我聞:
一時,
佛住舍衛國祇樹給孤獨園。
爾時,
世尊告諸
比丘:
「何所有故,何所起,何所繫著,何所見我,令諸眾生作如是見、如是說:『
有我,有此世,有他世,常、恆、不
變易法,如爾安住。』?」
諸比丘白佛:「世尊是法根、
法眼、法依……。」
如是廣說,次第如上三經。
相應部24相應3經/彼-我經(見相應/蘊篇/弟子記說)(莊春江譯)
起源於舍衛城。
「
比丘們!在有什麼時,執取什麼後,執著什麼後,這樣的見生起:『
彼是我者彼即是世間,那個我死後將成為常的、堅固的、常恆的、不
變易法。』呢?」
「
大德!我們的法以
世尊為根本……(中略)。」
「比丘們!在有色時,執取色後,執著色後,這樣的見生起:『彼是我者彼即是世間,那個我死後將成為常的、堅固的、常恆的、不變易法。』
在有受時……(中略)在有想時……在有諸行時……在有識時,執取識後,執著識後,這樣的見生起:『彼是我者彼即是世間,那個我死後將成為常的、堅固的、常恆的、不變易法。』
比丘們!你們怎麼想它:色是常的,或是無常的?」
「無常的,大德!」……
「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『彼是我者……(中略)不變易法。』呢?」
「大德!這確實不是。」
「受……想……諸行……識是常的,或是無常的?」
「無常的,大德!」……
「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『彼是我者……(中略)不變易法。』呢?」
「大德!這確實不是。」
「凡這個所見、所聞、所覺、所識、所得、所遍求、
被意所隨行都是常的,或是無常的?」
「無常的,大德!」……
「……(中略)是否不執取它後,這樣的見會生起:『彼是我者彼即是世間,那個我死後將成為常的、堅固的、常恆的、不變易法。』呢?」
「大德!這確實不是。」
「比丘們!當
聖弟子在這些地方捨斷懷疑,捨斷苦的懷疑……(中略)捨斷導向苦
滅道跡的懷疑,比丘們!這位聖弟子被稱為
入流者、不墮惡趣法者、
決定者、
正覺為彼岸者。」[SN.22.152]
巴利語經文(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
SN.24.3/(3). So-attāsuttaṃ
208. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘so attā, so loko, so pecca bhavissāmi nicco dhuvo sassato avipariṇāmadhammo’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe…
“Rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘so attā, so loko, so pecca bhavissāmi nicco dhuvo sassato avipariṇāmadhammo’ti Vedanāya sati …pe… saññāya sati… saṅkhāresu sati… viññāṇe sati, viññāṇaṃ upādāya, viññāṇaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘so attā, so loko, so pecca bhavissāmi nicco dhuvo sassato avipariṇāmadhammo’”ti.
“Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ bhante …”pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘so attā …pe… avipariṇāmadhammo’ti? “No hetaṃ, bhante”. “Vedanā… saññā… saṅkhārā… viññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ bhante …pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘so attā …pe… avipariṇāmadhammo’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Yampidaṃ diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ viññātaṃ pattaṃ pariyesitaṃ anuvicaritaṃ manasā tampi niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …pe… api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘so attā, so loko, so pecca bhavissāmi nicco dhuvo sassato avipariṇāmadhammo’”ti? “No hetaṃ, bhante”.
“Yato kho, bhikkhave, ariyasāvakassa imesu ca ṭhānesu kaṅkhā pahīnā hoti, dukkhepissa kaṅkhā pahīnā hoti …pe… dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāyapissa kaṅkhā pahīnā hoti– ayaṃ vuccati, bhikkhave, ariyasāvako sotāpanno avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano”ti. Tatiyaṃ.