增支部4集184經/不害怕經(莊春江譯)
那時,
若奴索尼婆羅門去見
世尊。抵達後,與世尊一起互相問候。交換應該被互相問候的友好交談後,在一旁坐下。在一旁坐下的若奴索尼
婆羅門對世尊說這個:
「
喬達摩尊師!我是這樣說者、這樣見者:『凡存在
死法者,沒有對死亡不害怕、不來到畏懼。』」「婆羅門!有存在死法者對死亡害怕、來到畏懼,婆羅門!但有存在死法者對死亡不害怕、不來到畏懼。
婆羅門!而哪位存在死法者對死亡害怕、來到畏懼?婆羅門!這裡,某位在諸欲上是未離貪者、未離意欲者、未離情愛者、未離渴望者、未離熱惱者、未離渴愛者,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他這麼想:『可愛的諸欲將捨棄我,以及我將捨棄可愛的諸欲。』他悲傷、疲累、悲泣、搥胸地號哭,來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者對死亡害怕、來到畏懼。
再者,婆羅門!這裡,某位在身體上是未離貪者、未離意欲、未離情愛、未離渴望、未離熱惱、未離渴愛者,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他這麼想:『可愛的身體將捨棄我,以及我將捨棄可愛的身體。』他悲傷、疲累、悲泣、搥胸地號哭,來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者也對死亡害怕、來到畏懼。
再者,婆羅門!這裡,某位是不作好的、不作善的、不作恐怖救護的、作惡的、作兇暴的、作罪垢的,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他這麼想:『以我,好的不被做、善的不被做、恐怖救護的不被做、惡的被做、兇暴的被做、作罪垢的被做,先生!不作好的、不作善的、不作恐怖救護的、作惡的、作兇暴的、作罪垢的
趣處之所及,死後我將去那個趣處。』他悲傷、疲累、悲泣、搥胸地號哭,來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者也對死亡害怕、來到畏懼。
再者,婆羅門!這裡,某位在正法上是疑惑者、懷疑者、
未達依止者,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他這麼想:『我在正法上是疑惑者、懷疑者、未達依止者。』他悲傷、疲累、悲泣、搥胸地號哭,來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者也對死亡害怕、來到畏懼。婆羅門!這四位存在死法者對死亡害怕、來到畏懼。
婆羅門!而哪位存在死法者對死亡不害怕、不來到畏懼?婆羅門!這裡,某位在諸欲上是已離貪者、已離意欲者、已離情愛者、已離渴望者、已離熱惱者、已離渴愛者,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他不這麼想:『可愛的欲將捨棄我,以及我將捨棄可愛的欲。』他不悲傷、不疲累、不悲泣、不搥胸地號哭,不來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者對死亡不害怕、不來到畏懼。
再者,婆羅門!這裡,某位在身體上是已離貪者、已離意欲者、已離情愛者、已離渴望者、已離熱惱者、已離渴愛者,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他不這麼想:『可愛的身體將捨棄我,以及我將捨棄可愛的身體。』他不悲傷、不疲累、不悲泣、不搥胸地號哭,不來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者也對死亡不害怕、不來到畏懼。
再者,婆羅門!某位是不作惡的、不作兇暴的、不作罪垢、作好的、作善的、作恐怖救護的,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他這麼想:『以我,好的被做、善的被做、恐怖救護的被做、惡的不被做、兇暴的不被做、作罪垢的不被做,先生!作好的、作善的、作恐怖救護的、不作惡的、不作兇暴的、不作罪垢的趣處之所及,死後我將去那個趣處。』他不悲傷、不疲累、不悲泣、不搥胸地號哭,不來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者也對死亡不害怕、不來到畏懼。
再者,婆羅門!這裡,某位在正法上是不困惑、不疑惑、已達依止者,某種嚴重的病苦觸達他,被某種嚴重的病苦觸達的他這麼想:『我在正法上是不困惑、不疑惑、已達依止者。』他不悲傷、不疲累、不悲泣、不搥胸地號哭,不來到迷亂,婆羅門!這位存在死法者也對死亡不害怕、不來到畏懼。婆羅門!這四位存在死法者對死亡不害怕、不來到畏懼。」
「太偉大了,喬達摩尊師!太偉大了,喬達摩尊師!……(中略)請喬達摩
尊師記得我為
優婆塞,從今天起
已終生歸依。」
AN.4.184/ 4. Abhayasuttaṃ
184. Atha kho jāṇussoṇi brāhmaṇo yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṃ sammodi. Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho jāṇussoṇi brāhmaṇo bhagavantaṃ etadavoca–
“Ahañhi, bho gotama, evaṃvādī evaṃdiṭṭhi– ‘natthi yo maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassā’”ti. “Atthi, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno bhāyati, santāsaṃ āpajjati maraṇassa; atthi pana, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Katamo ca, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno bhāyati, santāsaṃ āpajjati maraṇassa? Idha, brāhmaṇa, ekacco kāmesu avītarāgo hoti avigatacchando avigatapemo avigatapipāso avigatapariḷāho avigatataṇho. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa evaṃ hoti– ‘piyā vata maṃ kāmā jahissanti, piye cāhaṃ kāme jahissāmī’ti. So socati kilamati paridevati, urattāḷiṃ kandati, sammohaṃ āpajjati. Ayaṃ kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno bhāyati, santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Puna caparaṃ, brāhmaṇa, idhekacco kāye avītarāgo hoti avigatacchando avigatapemo avigatapipāso avigatapariḷāho avigatataṇho. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa evaṃ hoti– ‘piyo vata maṃ kāyo jahissati, piyañcāhaṃ kāyaṃ jahissāmī’ti. So socati kilamati paridevati, urattāḷiṃ kandati, sammohaṃ āpajjati. Ayampi kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno bhāyati, santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Puna caparaṃ, brāhmaṇa, idhekacco akatakalyāṇo hoti akatakusalo akatabhīruttāṇo katapāpo kataluddo katakibbiso. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa evaṃ hoti– ‘akataṃ vata me kalyāṇaṃ, akataṃ kusalaṃ, akataṃ bhīruttāṇaṃ; kataṃ pāpaṃ, kataṃ luddaṃ, kataṃ kibbisaṃ. Yāvatā, bho, akatakalyāṇānaṃ akatakusalānaṃ akatabhīruttāṇānaṃ katapāpānaṃ kataluddānaṃ katakibbisānaṃ gati taṃ gatiṃ pecca gacchāmī’ti. So socati kilamati paridevati, urattāḷiṃ kandati, sammohaṃ āpajjati. Ayampi kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno bhāyati, santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Puna caparaṃ, brāhmaṇa, idhekacco kaṅkhī hoti vicikicchī aniṭṭhaṅgato saddhamme. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa evaṃ hoti– ‘kaṅkhī vatamhi vicikicchī aniṭṭhaṅgato saddhamme’ti. So socati kilamati paridevati, urattāḷiṃ kandati, sammohaṃ āpajjati. Ayampi kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno bhāyati, santāsaṃ āpajjati maraṇassa. Ime kho, brāhmaṇa, cattāro maraṇadhammā samānā bhāyanti, santāsaṃ āpajjanti maraṇassa.
“Katamo ca, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassa? Idha, brāhmaṇa, ekacco kāmesu vītarāgo hoti vigatacchando vigatapemo vigatapipāso vigatapariḷāho vigatataṇho. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa na evaṃ hoti– ‘piyā vata maṃ kāmā jahissanti, piye cāhaṃ kāme jahissāmī’ti. So na socati na kilamati na paridevati, na urattāḷiṃ kandati, na sammohaṃ āpajjati. Ayaṃ kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Puna caparaṃ, brāhmaṇa, idhekacco kāye vītarāgo hoti vigatacchando vigatapemo vigatapipāso vigatapariḷāho vigatataṇho. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa na evaṃ hoti– ‘piyo vata maṃ kāyo jahissati, piyañcāhaṃ kāyaṃ jahissāmī’ti. So na socati na kilamati na paridevati, na urattāḷiṃ kandati, na sammohaṃ āpajjati. Ayampi kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Puna caparaṃ, brāhmaṇa, idhekacco akatapāpo hoti akataluddo akatakibbiso katakalyāṇo katakusalo katabhīruttāṇo. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa evaṃ hoti– ‘akataṃ vata me pāpaṃ, akataṃ luddaṃ, akataṃ kibbisaṃ; kataṃ kalyāṇaṃ, kataṃ kusalaṃ, kataṃ bhīruttāṇaṃ. Yāvatā, bho, akatapāpānaṃ akataluddānaṃ akatakibbisānaṃ katakalyāṇānaṃ katakusalānaṃ katabhīruttāṇānaṃ gati taṃ gatiṃ pecca gacchāmī’ti. So na socati na kilamati na paridevati, na urattāḷiṃ kandati, na sammohaṃ āpajjati. Ayampi kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassa.
“Puna caparaṃ, brāhmaṇa, idhekacco akaṅkhī hoti avicikicchī niṭṭhaṅgato saddhamme. Tamenaṃ aññataro gāḷho rogātaṅko phusati. Tassa aññatarena gāḷhena rogātaṅkena phuṭṭhassa evaṃ hoti– ‘akaṅkhī vatamhi avicikicchī niṭṭhaṅgato saddhamme’ti. So na socati na kilamati na paridevati, na urattāḷiṃ kandati, na sammohaṃ āpajjati. Ayampi kho, brāhmaṇa, maraṇadhammo samāno na bhāyati, na santāsaṃ āpajjati maraṇassa. Ime kho, brāhmaṇa, cattāro maraṇadhammā samānā na bhāyanti, na santāsaṃ āpajjanti maraṇassā”ti.
“Abhikkantaṃ, bho gotama, abhikkantaṃ, bho gotama …pe… upāsakaṃ maṃ bhavaṃ gotamo dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ gatan”ti. Catutthaṃ.