經號:   
   (AN.4.45 更新)
增支部4集45經/赤馬經(莊春江譯)
  有一次世尊住在舍衛城祇樹林給孤獨園。
  那時,在夜已深時,容色絕佳的赤馬天子使整個祇樹林發光後,去見世尊。抵達後,向世尊問訊後,在一旁站立。
  在一旁站立的赤馬天子對世尊說這個:
  「大德!不被生、不衰老、不死亡、不死沒、不再生之處,大德!那個世界之邊能以行走知道,或看到,或到達嗎?」
  「朋友!不被生、不衰老、不死亡、不死沒、不再生之處,我說:『那個世界之邊不以行走能被知道、能被看見、能被到達。』」
  「不可思議啊,大德!未曾有啊,大德!大德!這被世尊多麼善說:『朋友!不被生、不衰老、不死亡、不死沒、不再生之處,我說我說:「那個世界之邊不以行走能被知道、能被看見、能被到達。」』
  大德!從前,我是名為赤馬的仙人,伯渣的兒子,有神通者,空中行走者。大德!那個我的速度是這樣:猶如善學、熟練、已作訓練、擅長弓術者以輕的箭就少困難地橫向射穿棕櫚樹影。
  大德!那個我的歩幅是這樣:猶如從東海到西海。
  大德!那個我的像這樣欲求樣貌生起:『我將以行走到達世界之邊。』
  大德!具備像這樣的速度與那樣的歩幅,那個我除了吃、喝、嚼、嘗,除了大小便事務,除了睡覺、疲勞之排除外,一百年的壽命;一百年活著的;走一百年後,沒到達世界之邊,在途中就死了。
  不可思議啊,大德!未曾有啊,大德!大德!這被世尊多麼善說:『朋友!不被生、不衰老、不死亡、不死沒、不再生之處,我說我說:「那個世界之邊不以行走能被知道、能被看見、能被到達。」』」
  「朋友!然而,我說,不到達世界之邊後,沒有苦的結束。朋友!而是,就在這一噚之長,有想、有心的身體上,我安立世界、世界、世界、導向世界滅道跡。」
  「任何時候世界之邊,不能被行走到達,
   而不到達世界之邊後,沒有使從苦的解脫。
   因此確實世間知者、善慧者,到達世界邊者梵行已完成,
   寂靜者知道世界之邊後,對這個世間與其它的不希求。」[SN.2.26]
AN.4.45/ 5. Rohitassasuttaṃ
   45. Ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme. Atha kho rohitasso devaputto abhikkantāya rattiyā abhikkantavaṇṇo kevalakappaṃ jetavanaṃ obhāsetvā yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ aṭṭhāsi. Ekamantaṃ ṭhito kho rohitasso devaputto bhagavantaṃ etadavoca–
   “Yattha nu kho, bhante, na jāyati na jīyati na mīyati na cavati na upapajjati, sakkā nu kho so, bhante, gamanena lokassa anto ñātuṃ vā daṭṭhuṃ vā pāpuṇituṃ vā”ti? “Yattha kho, āvuso, na jāyati na jīyati na mīyati na cavati na upapajjati, nāhaṃ taṃ gamanena lokassa antaṃ ñāteyyaṃ daṭṭheyyaṃ patteyyanti vadāmī”ti.
   “Acchariyaṃ bhante, abbhutaṃ, bhante! Yāva subhāsitamidaṃ, bhante, bhagavatā– ‘yattha kho, āvuso, na jāyati na jīyati na mīyati na cavati na upapajjati, nāhaṃ taṃ gamanena lokassa antaṃ ñāteyyaṃ daṭṭheyyaṃ patteyyanti vadāmī’”ti.
   “Bhūtapubbāhaṃ, bhante, rohitasso nāma isi ahosiṃ bhojaputto iddhimā vehāsaṅgamo. Tassa mayhaṃ, bhante, evarūpo javo ahosi, seyyathāpi nāma daḷhadhammā dhanuggaho sikkhito katahattho katūpāsano lahukena asanena appakasirena tiriyaṃ tālacchāyaṃ atipāteyya. Tassa mayhaṃ, bhante, evarūpo padavītihāro ahosi, seyyathāpi nāma puratthimā samuddā pacchimo samuddo. Tassa mayhaṃ, bhante, evarūpena javena samannāgatassa evarūpena ca padavītihārena evarūpaṃ icchāgataṃ uppajji– ‘ahaṃ gamanena lokassa antaṃ pāpuṇissāmī’ti. So kho ahaṃ, bhante, aññatreva asitapītakhāyitasāyitā aññatra uccārapassāvakammā aññatra niddākilamathapaṭivinodanā vassasatāyuko vassasatajīvī vassasataṃ gantvā appatvāva lokassa antaṃ antarāyeva kālaṅkato.
   “Acchariyaṃ, bhante, abbhutaṃ, bhante! Yāva subhāsitamidaṃ, bhante, bhagavatā– ‘yattha kho, āvuso, na jāyati na jīyati na mīyati na cavati na upapajjati, nāhaṃ taṃ gamanena lokassa antaṃ ñāteyyaṃ daṭṭheyyaṃ patteyyanti vadāmī’”ti.
   “‘Yattha kho, āvuso, na jāyati na jīyati na mīyati na cavati na upapajjati, nāhaṃ taṃ gamanena lokassa antaṃ ñāteyyaṃ daṭṭheyyaṃ patteyyan’ti vadāmi. Na cāhaṃ, āvuso, appatvāva lokassa antaṃ dukkhassa antakiriyaṃ vadāmi. Api cāhaṃ, āvuso, imasmiṃyeva byāmamatte kaḷevare sasaññimhi samanake lokañca paññāpemi lokasamudayañca lokanirodhañca lokanirodhagāminiñca paṭipadan”ti.
  “Gamanena na pattabbo, lokassanto kudācanaṃ.
  Na ca appatvā lokantaṃ, dukkhā atthi pamocanaṃ.
  “Tasmā have lokavidū sumedho,
  Lokantagū vusitabrahmacariyo.
  Lokassa antaṃ samitāvi ñatvā,
  Nāsīsatī lokamimaṃ parañcā”ti. Pañcamaṃ.
漢巴經文比對(莊春江作):
  「一尋(SA.1307)」,南傳作「一噚之長」(byāmamatte ),菩提比丘長老英譯為「一噚之高」(fathom-high)。按:噚=6英呎,約183公分。
  「不希求」(nāsīsati),菩提比丘長老英譯為「不渴望」(does not desire)。按:《顯揚真義》以「不欲求」(na pattheti)解說。